Víkendové zamyšlení

Neděle, malý kousek mezi ní a začátkem nového týdne. Dneska jsem viděl prvního komára a vážně se netěším na období – hoří ulice, slunce s chechotem pálí lidi lupou a veškerému hmyzu narostly dlouhé nemilosrdné sosáky.

Nestíhání je už takový můj koníček. Možná si udělám takový ten čokoládový kalendář, ale tady v tomto budou pastičky na myši a já do ní dobrovolně strčím ruku pokaždé, když něco přetáhnu (na druhou stranu si říkám, že bych potom s oteklými prsty psal ještě mnohem hůř 😀).

Svým způsobem se můžu pochlubit povýšením v práci. Nyní jsem konzultant společnost Crew (komiksy, knihy, víme?), což znamená, že se sejdu s vedoucím nějaké pobočky, kde má tato společnost své tituly, popovídám si s ním například o tom, že to, co dělám, není obchodní zástupce, že mu nic nenabízím (pokaždé se jim uleví), ale že by mne zajímalo, proč tu chybí titul, který se teď prodává téměř nejvíc. Proč to mají všechno přeházené hala bala, proč mají tituly pro děti na té nejvyšší polici a proč a proč a proč a jsem tak zvědavý, až jim nezbude než mi na otázky odpovídat, zařídit se podle mých návrhů a případně se od srdce zasmát, protože „ne, na tohle tady vážně není místo“. Je to fajn práce, člověk je pořád na čerstvém vzduchu, povídá si s lidmi, občas se musí vyhnout nějakému tomu stroji na problémy, jako jsou vzteklí psi, vzteklí bezdomovci, vzteklí řidiči.
Navíc, bohové, ty ženy. Někde by měl být zákaz nošení těsných upnutých triček s hlubokým výstřihem (tedy, neměl by být, a když už, tak hodně malým písmem někde, kde si to nikdy nikdo nepřečte – myslím, že v bibli…), ale léto provětralo šatníky a teď, když si tak jdu po Praze cestou za prací, jako kdybych šel po prosluněné pláži v Karibiku.

Obdivuji přátele kolem mě. Mají tolik práce a zálib a všechno na první pohled stíhají a daří se jim (a přitom ve skutečnosti z praxe vím, že potí krev, skoro nespí, je jim často blbě a nejraději by začali okusovat porcelán). Je to úžasné vidět pokroky těch, kteří před pár lety jen „zkusili do něčeho jít“ a „jen zkusili něco vytvořit“. Všechen ten talent, to nadšení a energie co se vlévá do fanoušků a navrací podporu a nový elán, se kterým se perpetuum mobile v hlavě umělce nikdy nezastaví.

Vážení umělci, tvořte a nezastavujte se, ať budete mít sebevíc námahy kolem. Stvořte další světy, nové myšlenky, vtiskněte svou vůli do obrazů a barev a vyčarujte nové pohlednice fantasie. Přece to za to stojí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *