Vstříc hlíně (báseň)

Vstříc hlíně, dva metry pod zemí, leží si leží chrám z kostí stavěný.
Po životě věčné snění, ni živého více,
červi dávaj srozuměnou, žádný bůh či svíce.

Konečně klid na myšlenky, tam dva metry pod zemí,
v modlitebně chrámu z kostí, závěsem tmy stíněný.

V chrámu klimbá mnoho těl, trupy plné ran,
nelze poznat bez pochyby, co patřilo kam.
Veteráni mnoha bitev, rozsekáni na kusy,
hartusí se v myšlenkách, kdo pravdě skládá eposy.
Štěbetají jako straky, urážkou se hatí,
místo spánku spravedlivých, hádkou navždy spjatí.

<zpět>

Comments are closed.