Povětrná žena

Bývala jsem povětrná, taková, která se nikdy nedržela. Měla jsem ráda to kouzlo, jak spadnu do sena, a následuje ztráta citu končetin. Jenže, koho bych dnes zajímala, vlasy šedivé, tělo ztuhlé, proboha takhle to bude? Život na ostří vystřídal život na faktuře? Nevím, zda-li má tohle cenu, vždyť stejně nedostanu nic za odměnu. A potom je tu taky ta tíseň, že jsem nic nedokázala, že jsem životem proplula, známá jako povětrná žena. Lidem nechtěná, nudou kousaná, odcházím od oběda, bojovat za další kus života, za nové vzrušení a vymanění z průměru, pořízením papírů na hlavu, a hromadou úvěrů.

<zpět>

Comments are closed.