Marsh Wraith – keltský zabiják

Kdysi přijel z Británie lovec vědmáků. Nerozuměl českému jazyku, ale dokázal se s cechem domluvit, a když poprvé přišel do jeho sídla, představil se jako Marsh Wraith, Bažinný Přízrak, ale členové cechu ho brzo přejmenovali. Označili ho za Dexta, mýtickou bytost z minulosti.

Kromě otrhaných kalhot se Dext do ničeho neoblékal, jeho šedé, jakoby mrtvé tělo bylo poseté tetováním v podobě spletených zelených hadů. Nepotřeboval oblečení, neboť mu z několika otvorů na zádech, břiše a prsou vyrůstaly kořeny tlusté jako provazy a obrůstaly jeho tělo jako šněrovačka. Ruce i nohy, ramena a pod nohavicemi ven po chodidlech do zahnutých drápů. Šedá kůže mezi černými kořeny prosvítala měsíčním světlem, moc nemluvil, spíše se díval, modré oči v šedém obličeji safírově zářily a černé vlasy se vlnily v neexistujícím větru. Ostatní cechovníci se ho stranili, ale nemohli mu nijak ublížit, i když ho považovali z jednoho z vědmáků, nebo alespoň za nějakého tvora temnoty, který nemá na tomto světě místo. Byl loajálním členem, kterého rada ani cechmistr nezpochybňovala, což muselo ostatním stačit. Ale šeptanda a pomluvy neustaly.

Podobně jako mnozí ostatní navštívil Pražský cech při lovu a přišel se nahlásit, že se na území Čech vyskytuje. Nebylo to tak snadné, nejdřív musel poslat vzkaz po jednom z operativců, aby mu Vzdálení umožnili vstup do sídla. Po tomto a zběžné kontrole byl vpuštěn do kostnice. Nic u sebe nenosil, nic neindikovalo jeho přítomnost, byl pro amulety jako neviditelný. Z nějakého důvodu vypadal polonahý nebezpečněji, než kdyby chodil ozbrojený jako železářství. Jediný, s kým skutečně komunikoval, byl pan David, člen rady. Tento stromový válečník vedl s Dextem dlouhé rozhovory jen s pomocí pískotu a skřehotání, velmi podobné ptačímu. Oba se zřejmě znali, a Dareth použil člena rady jako prostředníka a překladatele.

Dozvěděl se, že Marsh Wraith dorazil do Čech kvůli svým předkům, že chce vzdát hold mrtvým, což doprovázel sepnutím rukou a náznakem poklony. Ale na otázku, kde má předky, nedokázal odpovědět. Pouze stál a mlčel, až mu cechmistr dovolil odejít.

Dext byl zvláštností všude, nejenom tady. Byli vídáni zřídka, prý jsou tvořeni jenom kořeny a posednou jakékoliv mrtvé tělo, aby získali humanoidní tvar. A dokud tělo slouží, přebývají v něm a kolem něj, než si najdou nějaké další, a takto se mohou dožívat i tisíce let.

Jsou anomálií, parazitická vývojová větev bez evoluce, čekající na vymření. Vzdát úctu předkům mohlo znamenat cokoliv od meditace v lese přes návštěvu hřbitova a těl, které kdysi použil.

Tento parazitický stav mu poskytovalo tělo, které potřeboval, neb se živil hnijícími ostatky, které vyjídal zevnitř. Svaly, tkáň, bez těla neměl tvar a rychle umíral, pouze chlad a vlhko zpomalovaly proces chřadnutí. Tělo mu tedy poskytovalo život, ale jeho vlastní pohyblivá kořenová struktura umožňovala částečně měnit svou podobu –  jednou to byly kořenové hroty vyjíždějící z trupu, podruhé dlouhé drápy, potřetí otrávený trn či stonek, který vrostl do zámku a vyplnil prostor jako klíč.

Proč slouží Dextové cechu, tušil jen málokdo. David ani Dareth to nevěděli, pouze se mohli domýšlet. A Marsh Wraith jim to neprozradil. Bylo to stejné jako s Patrony. Kdysi, když jich ještě po světě chodilo mnoho, Patroni také lovili vědmáky, a jak správně poznamenal jeden z operativců: Vypadá to, že vědmáci nemají žádné přátele, žádné zastoupení, jakoby se proti nim spikl celý svět. 

A tento Dext přijel do Prahy a dal o sobě vědět po stovce let, kdy se myslelo, že on i jemu podobní vymřeli. Jenže je těžké potvrdit něco takového, když jsou hory tak neprůchodné a lesy hluboké, a příchod Dexta není ovládán žádným organizačním principem. Chodí, kdy se mu zachce a jak se mu zachce. Loví sám, obvykle se vyhýbá městům, a když bojuje, tak se jeho kořenová schránka optimálně přizpůsobí.

Jednoho dne se vydal ze sídla pryč, asi ho už unavil odpočinek a klid, jenž mu cech poskytoval. Cestoval v noci, navštívil tři nejmocnější hřbitovy Prahy, Vyšehradský, Olšanský a Vinohradský, dny trávil na střechách odpočinkem. Potravu mu zajišťovalo tělo, jediné, co musel doplňovat, byla voda. V jedné rodině díky němu vznikla povídačka, kdy si mladá dívka vyšla na toulku a se svým milým narazili na podivného tvora, kterému rostly ze zad větve a tělo měl obrostlé kořeny. Jeho ledově modré oči zasvítily a netvor byl najednou pryč. Utekl, a mladá dívka z šoku celá ochuravěla.

Dext na své cestě i zabil. Byl přizpůsobivý, ale ještě si nezvykl na městské poměry. Nevěděl, jak vědmáky vyhledávat, a tak na tlustého heretika narazil vlastně náhodou, když vycítil poblíž jeho auru. Otylý muž se jmenoval Franc a byl to vysoce postavený podnikatel. Měl s sebou i suitu ochránců, a Wraith se napřed musel dostat skrze ně. Ale toto není příběh o bojích, a tak stačí, když řekneme, že se Dext zase zjevuje v hledáčku na pohřebišti v Ďáblicích, kde pátrá mezi hřbitovy, až nachází to správné místo – čestný prostor jugoslávských a italských partyzánů z druhé světové války. Zde doslova zapustil kořeny, nohama zarostl do hlíny na okraji hrobů a zůstal tam celou noc. Tehdy se operativec, skrývající ve stínu, dozvěděl nemilou věc. Kořeny se poodsunuly, odkryly část těla a přestaly udržovat masku nehybného obličeje. A jako hrom před dlouhou bouří se tvor nadechl a vykřikl, hlasitě, kvílivě, jako osel, kterého rozřezávají pásovou pilou zaživa. Ten muž, co ho Marsh Wraith paraziticky obsadil, byl stále naživu.

Proč? Nezeptali se ho. Ví se jen, že ráno už na hřbitově nebyl a zůstaly po něm v hlíně jenom dvě zející díry, kde měl předtím nohy.

Další týdny se po něm slehla zem. Stopy zanechával, cech našel dva mrtvé, normální lidé bez té podivné části, kterou mají vědmáci. Oba zahynuli zvláštními příčinami, neprovedly to žádné chladné, ani střelné zbraně. Bylo to dřevo, co je zabilo. Proč si vybral tyto dva, kteří neměli s jiností vůbec nic společného, zůstalo záhadou taktéž.

Nakonec byl Marsh Wraith znovu objeven, přesněji jeho ochočené, nyní už bezpochyby mrtvé tělo. Zdá se, že ho někdo zastihl nepřipraveného a probil mu břicho ocelovým hřebem. Bolest musela být pro tuto kořenovou bestii obrovská, protože v sobě zanechala hodně úponků, když se ho snažila opustit, jeho centrální nervovou soustavu, mozek i všechny řídící jednotky, a protože se v okolí nenašla žádná uhnilá kořenová zrůda, tak se předpokládalo, že Dext našel novou oběť. Jakou, a kde teď je, to už se nezjistilo, protože se nenechal najít a pravděpodobně z České Republiky prchl, jakoby vyřídil to, co tady potřeboval.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *